Kurfa Muší

Toto je o mouše, ale také o lidském chování. Čtěte pozorně ať Vám nic neunikne. A jestli chcete, tak jako bonusek se můžete poučit z chyb, které postavy z této básně udělaly.

Vyprahlou a pustou buší

letí k hofnu Kurfa Muší.

Jak tak letí hrozně bzuší

všichni kolem už jsou hluší.

Myslím tím jejich uši 

do kterých ten bzukot buší.

Mezitím Starý Krokot už něco tuší

snažíc se to zachytit na papír tuší.

Než mu to zas mozek zruší.

Cévičky má totiž užší.

A závity trošku sušší.

Křížovku už nevyluští.

No, vraťme se tedy k Mouše,

která neoblečena - čili v Evině rouše,

letí píchnout toho starého "komouše".

Toho vypatlaného teplouše,

který štěká ale nekouše.

Radím Vám ho však nepokoušet.

Mezitím už je moucha u něj.

Ajejej, zrovna zkoušel s kámošem jestli je gay.

A že prej

asi je - po slovensky áno, hej.

Ode dneška jsou kluci nej pro něj.

Nic proti, děj se co děj.

Klidně si tam strč třeba banán

nebo uherský salám.

Teď ale přeci o Mouše řeč být měla,

která když je viděla, tak oněměla.

Bzučet a i bzušet přestala.

Od tehdy byl klid a mír.

Pichanec od ní dostal i ten a i ten honimír.

Takže každý dostal po zásluze

a navíc slevu v samoobsluze.

Od paní prodavačky,

když viděla

ja mají prázdné vačky.

Čili byli bez peněz.

Takže z toho plyne, že do hospody nelez.

Nebo dopadneš tak, že budeš každý den jezdit s kárkou do výkupu želez.

Třeba s rýnama, které jsi ukradl sousedovi ze střechy a dopustil ses tak trestuhodné neplechy.